Práce, Brno, punč...

Už jsou to dva týdny, co jsme s Honzíkem byli v Brně na výletě. Ono ani tak nešlo o výlet, jako spíše pracovní pochůzku. Respektive z Honzíkovy strany. Tak nějak to totiž vypadá, že se časem přestěhujeme. Opustíme naši milovanou Olomouc a poputujeme vstříc Brnu.

A proč? Olomouc je sice krásné město, občas říkám, že je to taková větší vesnice (snad se nikdo z Olomoučáků neurazí). Ale pracovně nám toho nemá moc nabídnout. Honzík by lepší práci než má teď nesehnal a pro mě tu uplatnění s mým oborem v podstatě není. Takže čím dál častěji uvažujeme o změněn prostředí a taky práce. Sice jsem se na začátku rozplývala, jak mě práce baví, to pořád platí. Jen jeden článek kolektivu nám to dost kazí a to pak chodíte do zaměstnání s nechutí a odporem. Musíte si dávat pozor, abyste náhodou neřekli něco, co se dotyčnému nebude líbit a pak vám to dá sežrat. Takže radši držet pusu a všechno odkývat. Nebudu vám tady dopodrobna rozepisovat, jak to u nás chodí, ale procházka růžovým sadem to prostě není :-) A navíc mi strašně moc chybí pracovat mozkem. Ono se to nezdá, ale přijde mi, že zakrňuji a hloupnu. A to fakt nechci :-D
A co se týče Honzíka, jejich firma má pobočku v Praze a pak tady v Olomouci, kde je on. A k nám se donesly novinky, že pražská část propustila cca 15 lidí a jejich práce se bude vykonávat v Indii. Takže super představa do budoucnosti. Co když něco podobného za rok nebo dva potká i Olomouc? Navíc ho práce už delší dobu nebaví (i přes nedávný Stockholm, což byla světlá výjimka) a chybí mu kreativita, které dříve měl celkem dost.

Takže začal Honzík oslovovat brněnské firmy a už byl na jednom osobním pohovoru. Ta pozice nevyšla, ale zalíbil se jim a nabídli mu pozici jinou. Proběhl druhý rozhovor s Američankami (byly 4 na 1 chlapa :-D) a v pátek jim bude ještě dělat prezentaci a pak se uvidí. Kdyby to vyšlo, tak se nejspíše stěhujeme. Začneme shánět byt, já novou práci, přestěhovat hromadu našich věcí bude taky pěkná makačka :-D
Tak prosím, držte palce, ať nám to vyjde a začneme další krásnou etapu našeho společného soužití ;-)
A punč? Začátkem listopadu se na Horním náměstí v Olmíku otevřelo kluziště pro veřejnost a s ním i první stánky s punči a občerstvením. Hned minulý týden jsme si dali s Honzíkem první punč a v úterý odpoledne jsme pokračovali po srazu s kamarádkou, kterou jsem snad čtvrt roku neviděla. Asi jsou nějaké silnější, ty dva mi stačily, abych je pěkně cítila v hlavě. Ale proč na chvilku nezapomenout na to špatné a nevěnovat se tomu hezkému, co nás "snad" čeká :-)